Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Týden pátý – teorie konektivismu a osobní vzdělávací prostředí RVP_VT21

     Tento týden bylo na programu téma – teorie konektivismu a osobní vzdělávací prostředí. Toto téma je pro mě vesměs zcela nové, takže první přínos pro mě byl, že jsem se s tímto pojmem vůbec seznámila. Bohužel, jsem narazila na problémy s mou angličtinou, a ačkoliv jsem schopná celkem obstojně v angličtině komunikovat, tak u přednášky nejsem schopna dlouho udržet pozornost a soustředit se. O to pečlivěji jsem si prostudovala přiložené materiály.

     Jak jsem uvedla tento pojem je pro mě zcela nový (pro zajímavost jsem hledala na české wikipedii – také zde ještě není zpracovaný, anglická wikipedie již tento pojem ,,zná“) a také předpokládám, že  bude nový i pro většinu učitelů.  Myslím, si že to bude směr, jakým se v budoucnosti školství vydá, ale obávám se, že v hodně vzdálené budoucnosti. V tuto chvílí se u nás snažíme a nebojím se říct, že s hodně velkými obtížemi nastartovat vzdělávání pomocí konstruktivistických metod a na to, abychom se posunuli ještě o ten pomyslný krůček dál, zatím chybí ICT na školách, vypracovaná metodika, všeobecná snaha posunout se dál a hlavně změna myšlení učitelů.

     Já jako začínající učitel, bojuji s hodně věcmi naráz. Sama jsem vyrůstala ještě ve světě bez počítačů, až na střední škole jsem se s nimi začala seznamovat blíže. Byla jsem sama zvyklá učit se podle starých zaběhaných postupů a také mi to tak vyhovovalo. Nyní, když jsem začala sama učit, zjistila jsem, že ty děti jsou již jiné (i když nás dělí pouze nějakých 15let), než jsem byla já. Oni již zcela žijí v tom digitálním světě. Pro nás a hlavně pro starší učitele je tento svět nový, cizí často nepřátelský. Mnohdy také slyším, že jsou děti stále horší než ty děti, které vyrůstaly dříve. Ty děti nejsou horší, ony jsou prostě jiné a potřebují jiné postupy při učení – a toto by měl každý učitel pochopit. A mně k tomu také pomohl tento kurz.

Sama bojuji stále s tím, jak výuku měnit a také mé trápení přesně vystihuje následující:

,,Každý učitel si samozřejmě musí být komplexního vlivu moderních technologií na výukový proces vědom. Musí vědět, kdy a proč chce po žácích, aby se naučili nazpaměť něco, co lze snadno najít na internetu – a musí být schopen jim ten důvod přiměřeným způsobem vysvětlit. Pořád by měl hledat tu správnou míru mezi orientací na faktické znalosti a na budování kompetencí potřebných pro život v 21. Století.“

Ale jak najít tu správnou míru? To je pro mě zásadní otázka, kterou se v tuto chvíli asi zabývám nejvíce. I když učím na základní škole, pečlivě jsem si prostudovala státní maturity z mé aprobace a na státní zkoušku z dějepisu by žáci potřebovali převážně encyklopedické znalosti bez porozumění souvislostí. Jak se posunout ve vzdělávání dál, když nás někdo stále přidržuje. Kde je ta hranice – mezi umět používat a znát nazpaměť?


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Máte naprostou pravdu. Hranice bude stanovena tím, jak budeme ověřovat výsledky. Plošné testování v 5. a 9. třídě je jasným vzkazem učitelům.

    Je zde ale zásadní rozpor. Asi již všichni tušíme, že žáci budou v životě potřebovat něco trochu jiného, než to, z čeho budou zkoušeni. To znamená, že se problémy našeho školství budou jen prohlubovat. A představte si, jak dopadneme, až se v dalším mezinárodním srovnávání (PISA) bude ověřovat schopnost zpracování informací a týmové spolupráce.

  2. avatar

    Paní Ivano, velmi dobře Vám rozumím. Učím již čtvrt století a nejsem na tom o moc lépe než Vy. Práce učitele se musí měnit s tím, jak se mění požadavky společnosti na žáky (zaměstnance). Myslím si, že pokud zůstane státní maturita z matematiky (jazykáři si ji chválí) na takové úrovni jako nyní, určitě nebude vyvolávat potřebu žáků komplexnějšího pochopení vztahů v matematice. Ústní maturita mi jako zkoušející řekla o žákovi určitě více než jen písemný test. Pan Brdička se o tom již někde zmínil - testy neověří právě tu čtenářskou gramotnost, na kterou si nyní tolik stěžujeme. Nepoznáme jak žák pochopil zadání příkladu. Klidně si může tipnout. Byl to také důvod, proč si letos někteří vybrali matiku místo angličtiny. V angličtině byla ústní zkouška. V matice stačilo "odškrtat". No a s minimem informací, které žákům předložit, bojuji celý profesní život. Všechno je důležité, ale časem jsem zjistila, že opravdu i v matematice je někdy platné "méně znamená více". To ale záleží na situaci. Ještě Vás pobavím obrazem, který poskytla naše dnešní sborovna. S paní učitelkou, ktrá učí základy společenských věd, jsme probíraly letošní třeťáky. Příští rok budou muset k maturitě volit matiku nebo spol.vědy. U poloviny jmen jsme se obě zhrozily při představě, že by chtěl dotyčný maturovat právě z našeho předmětu. Byl na nás pohled :).
    A dodám k poznámce pana Brdičky.
    Také už to zaznělo. Musíme žáky chystat pro život ne na život. A to je nejtěší. K tomu nestačí ITE kompetence, ani teoretické zvládnutí pojmů jako je konektivismus. Obávám se např. snadné zneužitelnosti názoru, že schopnost učit se je důležitější než aktuální objem získaných vědomostí (může to být i špatně pochopeno učiteli). Už vidím, jak moji mladší kolegové bojují s názorem žáků, že není důležité vědět, je důležité najít.
    Ale držím Vám pěsti v "nacházení".
    Ježíííši, to měl být krátký komentář...